OD ÚKLIDU KE KLIDU

Když dětská duše sčítá rány

Škraloup na kakau a následné zvracení do jídla, které mě donutili zase sníst. Šikana ve školce, topení na plavání, šikana ve škole jak od spolužáků, tak i od učitelky. Šikana na kroužku. Tatínkova rákoska. V pubertě přehlížení rodiči kvůli sestře, která brala drogy. Přehnané uklízení a smrtelný strach z nemocí, které by mohla domů dotáhnout závislá sestra. Sex, o který jsem fakt nestála. V 16 začala nenávist k vlastnímu tělu díky mamince mého tehdejšího přítele. Tak to jsou traumata, která si nesu z dětství a která mě právě teď napadla.

Dle mého názoru není člověk, který by si nenesl z dětství nějaké trauma. Traumata nám můžou způsobit vlastní rodiče a širší rodina, školka, škola, zdravotnictví. Nedostatek lásky, toxické prostředí, kritika těla, nucení do jídla, závislosti rodičů, fyzické násilí, sexuální zneužívání, incest, strach, vydírání, ponižování – to vše jsou traumata, která si neseme našimi životy.

Vím, že mě mí rodiče měli velice rádi a snažili se nám, mně a mé sestře, vytvořit hezký domov. Také vím, že to měli fakt těžký a některé situace jim opravdu nezávidím. A zároveň je obdivuji za to, jak to nikdy nevzdali a pořád bojovali a šli dál, i když to nebylo vůbec snadné a jednoduché. Co jsme se narodili, tak si pamatuji, že tatínek byl stále nemocný, a nakonec zůstal doma v invalidním důchodu. Maminka hodně pracovala, aby nás všechny uživila. Sestra začala ve 14 letech brát drogy, a to velmi poznamenalo celou naši rodinu. Sestra se nakonec po 15 letech ze své závislosti dostala a v podstatě všichni dnes žijeme pohodové životy. Aspoň tedy v porovnání s tím, co bylo dříve.

Jak traumata z dětství ovlivňují život v dospělosti

Traumata způsobená v dětství mohou mít zásadní a dlouhodobý dopad na dospělý život jedince. Dětství je období, kdy se formují a vytváří základní vzorce chování, emocí a mezilidských vztahů. Traumatické zážitky v tomto období mohou narušit normální vývoj a vést k mnoha negativním důsledkům.

Traumata z dětství mohou ovlivnit emocionální, psychologické a sociální fungování dospělého člověka. Mohou vést k rozvoji různých psychických poruch, jako je například posttraumatická stresová porucha (PTSD), deprese, úzkostné poruchy nebo poruchy příjmu potravy. Traumata mohou také ovlivnit sebevědomí a sebehodnocení jedince, a tím negativně ovlivňovat jeho osobní a profesní vztahy.

Dětská traumata mohou vést k problémům s regulací emocí, zvládáním stresu a vytvářením zdravých mezilidských vztahů. U lidí, kteří zažili traumata v dětství je v mnoha případech velmi pravděpodobné, že budou své získané vzorce chování opakovat a uplatňovat i v dospělosti. Například si najdou násilnického partnera nebo na sobě nechají páchat jiné formy zneužíván.

Někteří lidé se mohou vyrovnat s traumatem sami a postupně se zotavit, zatímco jiní potřebují odbornou pomoc a podporu při zpracování traumatických zážitků. I přes vliv traumatu z dětství na život existuje řada způsobů, jak tato traumata překonat, uzdravit se a nakonec vytvořit a vést plnohodnotný život. Terapeutická intervence, podpora blízkých osob, sebeúcta a péče o vlastní zdraví jsou významné faktory, které mohou pomoci jedincům zotavit se z traumatu a psychického strádání. Například sdílení svého příběhu s ostatními může být velmi terapeutické.

Existuje několik důvodů, proč sdílet vlastní příběh

  1. Sdílení svého příběhu umožňuje vyjádřit své pocity, myšlenky a zkušenosti spojené s traumatem. Tím, že někdo převypráví svůj příběh, může lépe rozumět svým emocím a tomu, co se vlastně stalo.

  2. Traumatické události mohou vést k pocitu izolace a odlišnosti od ostatních. Sdílení příběhu s ostatními může pomoci vytvořit spojení a pocit sdílení s lidmi, kteří zažili podobné zkušenosti. To může přinést úlevu a snížit pocit samoty.

  3. Sdílení příběhu může vést k získání podpory a porozumění od ostatních lidí. Ti, kteří vyslechnou příběh, mohou poskytnout empatii, povzbuzení a ujištění, že dotyčný není jediný, kdo prochází obtížnými zkušenostmi. Tato podpora může pomoci jedinci lépe se s traumatem vyrovnat.

  4. Sdílení příběhu může přispět k osvětlení problematiky traumatu a destigmatizace těch, kteří se s něčím podobným potýkají. Veřejné sdílení může přilákat pozornost k tématu a podporovat diskuzi, což může pomoci odstranit tabu spojené s dětskými traumaty.

  5. A v neposlední řadě vám sdílení příběhu ukáže, že v tom nejste sami a že něčím podobným si prošla řada jiných lidí. Pro někoho může být už jen toto zjištění velice terapeutické, jelikož pochopí, že on není tím viníkem a není „ten jediný špatný nebo poznamenaný“ (záměrně dávám do uvozovek, jelikož někdo, kdo trauma prožil o sobě takto smýšlí).

Při sdílení příběhu je důležité vybrat si důvěryhodné a podpůrné prostředí, jako je terapeutická skupina, podpůrná komunita nebo blízcí přátelé a rodina. Odborníci, jako jsou psychologové a terapeuti, mohou také poskytnout vhodnou podporu při zpracování traumatu.

Zkušenosti, které působí vývojové trauma

ZDROJ: @tisictvariradosti

Prevence opakování traumat na vlastních dětech je důležitým cílem pro ty, kteří sami zažili traumatické události v dětství. Zde je několik klíčových prvků, které by mohly pomoci:

  1. Vyhledání odborné pomoci: Hledání podpory od terapeuta nebo psychologa může být důležitým krokem při zvládání vlastního traumatu. Za pomoci odborníka identifikuje jedinec traumatické události a následně se je naučí zpracovat, porozumět jejich dopadu a naučí se nové strategie, jak s traumatem pracovat. Toto všechno velmi snižují riziko přenosu traumatu na vlastní potomstvo.

  2. Sebeuvědomění a sebepoznání: Osvojení sebeuvědomění a sebepoznání je důležité pro rozpoznání možných vzorců chování nebo reakcí, které by mohly být přenosy z vlastního traumatu. Vědomí vlastních emocí, zranění a omezení umožňuje jedinci identifikovat a pracovat na svých vlastních traumatech, což snižuje pravděpodobnost přenosu na další generaci.

  3. Vzdělávání a informovanost: Získání znalostí o dětském vývoji, zdravém rodičovství a strategiích prevence dětského traumatu je klíčové. Vzdělávání a informovanost pomáhají jedinci lépe rozumět potřebám a vývojovým etapám dítěte, a také nabízejí alternativní způsoby výchovy, které minimalizují riziko traumatu.

  4. Vytváření bezpečného a podpůrného prostředí pro dítě: Vytváření bezpečného a podpůrného prostředí pro dítě je klíčové pro prevenci opakování traumat. To zahrnuje poskytování emocionální podpory, bezpečného domova, stabilitu jasné hranice a zdravé mezilidské vztahy. Zajištění přístupu ke zdravotní péči a včasnému zásahu v případě potřeby je také důležité.

  5. Práce na vlastním uzdravení: Aktivní práce na vlastním uzdravení z dětského traumatu je klíčová. Jedinci, kteří se snaží porozumět a zpracovat svá vlastní zranění, mají větší šanci přerušit cyklus opakování traumatu v rodině.

Určitě můžu ze zkušeností s klientkami, a i z mé vlastní zkušenosti potvrdit, že na různé životní situace reagují lidé různě a stejně tak každý potřebuje rozdílný čas na zpracování těchto situací a traumat. Mně osobně nejvíce pomohlo přijetí těch situací, které jsem zažila. Prostě staly a že je na mně, jak se k nim postavím. Buď můžu nadále zůstávat v roli oběti nebo můžu z té role vystoupit a vědomě začít pracovat na jejich zdravení. Zvolila jsem si tu druhou cestu.

Kniha Děti jsou taky lidi

Čtení této knihy je nejen velice inspirativní, ale především velmi terapeutické. Na povrch vylézá spousta vlastních „zapomenutých“ a hluboko pohřbených traumat, uvědomění a aha momentů. Taky bolesti, ale i radosti z pochopení sebe samé a našich blízkých a prožitých situací.

Kniha je plná anonymních příběhů a výpovědí lidí, kteří popisují násilí, které na nich bylo jako na dětech pácháno. Za každou kapitolou je uvedeno vysvětlení, jak se takové násilí na lidech podepisuje, jaké má důsledky, co může způsobit a jak ovlivňuje prakticky celý další život.

Opravdu doporučuji její přečtení snad úplně každému.

Nesete si i vy nějaká traumata z dětství? Dokázali jste se s nimi vypořádat nebo si nesete jejich dopady do dospělosti? Pokud máte chuť, podělte se s ostatními v komentáři. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *