Šťastná ve vztazích

Zůstat nebo odejít? Pokud se vám dějí tyto 3 věci, raději volte rozchod

Máte pocit, že Vám to s partnerem už delší dobu neklape a zvažujete, jestli ve vztahu pokračovat nebo raději volit rozchod?

Často se mě mé klientky ptají, jak poznat tu chvíli, kdy je lepší vztah opustit.

A je pravdou, že kolikrát se ve vztahu trápí zbytečně dlouho. Nepoznají, kdy je opravdu lepší ze vztahu odejít, protože už není možnost ho opravit.

A kdy je tedy lepší odejít?

Za prvé je to především v situaci, kdy víme, že už nám ani nestojí za to na vztahu nějak pracovat a dělat kompromisy.

Je to ten okamžik, kdy si řeknete, že už nemá cenu něco měnit nebo se o něco snažit. Tyto pocity bývají prvními a velice důležitými momenty, ale spousta z nás je podceňuje a vůbec si neuvědomuje jejich závažnost.

Pokud procházíte manželskou krizí a dospějete do bodu, kdy jeden z vás chce na vztahu pracovat a druhý ne, je to právě ten moment, kdy je lepší vztah raději ukončit. Zamyslete se nad tím, jak Vám dál bude ve vztahu, kde se jeden bude trápit tím, že ho chce „opravit“ a zachovat a druhému to bude vlastně úplně jedno a bude se z něj snažit utíkat.

Za druhé, když nefunguje mezi partnery chemie. 

Samozřejmě myslím chemii sexuální. Pokud mezi Vámi nebyla od začátku, je jasné, že budete hledat uspokojení mimo vztah. A jestli na začátku vztahu byla a jen se vytratila, je možné zapracovat na jejím obnovení.

Za ztrátou sexuální chemie stojí nevyřešené problémy, které ve vztahu máte. A následek je pak špatný, nebo žádný, sexuální život. Možná bude někdo namítat, že se prostě ta chemie jednoduše vytratila a že žádné jiné problémy ve vztahu nejsou, ale není to tak. Ztráta sexuální touhy je jen povrchový důsledek hlubších problémů, které si možná ani neuvědomujete nebo je přehlížíte či nevidíte a nemluvíte o nich.

V partnerském soužití je komunikace hlavním pilířem vztahu. Snažte se tedy s partnerem o problémech mluvit a snažte se je společně řešit. A uvědomte si, že pokud chce problém ve vztahu řešit jen jeden, vracíme se k bodu jedna.

Za třetí to jsou odlišné pohledy partnerů na společnou budoucnost a rozdílné životní vize.

Vy chcete děti a Váš partner o nich nechce ani slyšet. Vy chcete cestovat a Váš partner se nechce hnout z města kvůli byznysu. Ani jedno samozřejmě není špatně, jen to máte každý nastavené jinak.

Každý máte rozdílné vize a očekáváte od života něco jiného. Je tedy zřejmé, že se vaše cesty neprotínají a dříve nebo později by se jeden z vás musel podřídit druhému, což by vedlo k omezování a rozhodně byste nebyli šťastní.

Samozřejmě důvodů k rozchodu je mnohem více. Ovšem tyto tři považuji za body, kvůli kterým je lepší ze vztahu odejít, protože není možnost je napravit a opravit.

Nebavíš mě. Opustím tě!

Nicméně osobně začínám mít pocit, že v dnešní době je snad až moderní se všeho, co už nám dost dobře neslouží, zbavit. A neplatí to jen o věcech, ale i o lidech.

S naprostou lehkostí jsme se naučili vyhazovat věci, které nám přestaly sloužit. A to bez ohledu na jejich funkčnost. Bezhlavě nakupujeme stále něco nového a moderního a starého se zbavujeme.

A špatné je, že se stejnou lehkostí opouštíme i lidi, kteří nás už nebaví.

Pokud se ve vztahu vyskytne sebemenší problém, nesnažíme se hledat společné řešení. Každý se snaží prosadit svou individualitu s pocitem, že si může dělat, co chce.  Ve vztahu nevyjímaje. Vznikají pak situace, kdy si každý z partnerů „dělá co chce“ a má pocit, že vše musí být podle jeho. Ani jeden z partnerů nechce ustoupit nebo se přizpůsobit a nějaký kompromis vůbec nepřichází v úvahu. A je samozřejmé, že takové partnerství nemá dlouhého trvání.

Myslím si, že je normální, když Vám po několika společně strávených letech na partnerovi něco vadí a nemáte na všechno stejný názor. A zřejmě to nebude jednostranné. Vašemu partnerovi na Vás bude také ledacos vadit.

Ale vztah dvou lidí není o hledání a vyzdvihování chyb toho druhého. Je o hledání a nacházení společné cesty. Ano, někdy je opravdu zapotřebí udělat nějaký ten kompromis. Ale udělat kompromis neznamená o krok ustoupit. Znamená to udělat společný krok vpřed.

Žádný jednoduchý a univerzální návod, jak zjistit, jestli ve vztahu zůstat nebo odejít, opravdu neexistuje.

Jisté je však jedno. Nemá smysl zůstávat v nefunkčním vztahu, ve vztahu, kde nejsme šťastní, a necítíme se být sami sebou.

Zároveň není dobré zůstávat ve vztahu jen kvůli dětem. Děti potřebují rodiče, kteří jsou v pohodě. Zůstávat ve vztahu jen kvůli tomu, že máte děti, není dobré pro nikoho. Vy budete nešťastná z nefungujícího vztahu a Vaše děti budou nešťastné, protože Vy nebudete v pohodě.

Možná tomu nevěříte, ale děti vycítí hodně a ve velké většině případů zrcadlí chování svých rodičů. Jste-li tedy Vy sama nervózní, projeví se jistý druh nervozity i u Vašich dětí. Když budete vzteklá a nešťastná, Vaše děti budou také.

A to, že už nebudete s Vaším partnerem tvořit pár neznamená, že nebudete dobrými rodiči.

V mém okolí je několik párů, které spolu nežijí, ale jako rodiče spolu vycházejí skvěle. Slaví společně narozeniny svých dětí, jezdí společně na dovolené a jsou si kamarády. A věřte, že takový model, kdy jsou maminka s tatínkem oba šťastní, je pro děti tím nejlepším příkladem do života a ujištěním, že na jejich citech a pocitech záleží a že je v pořádku postavit se sám za sebe.  

A pokud si stále nejste jistá, zkuste zjistit a uvědomit si, proč jste vlastně ve vztahu nespokojená. Položte si několik následujících otázek:

  • Proč už vztah nevnímáte jako dřív?
  • Co přesně Vám na vztahu nebo partnerovi vadí?
  • Na co máte vztek?

Odpovězte si upřímně, pravdivě a co nejvíc konkrétně. Takže žádné „už to není jako na začátku vztahu“, ale třeba „manžel už na mě nemá tolik čas“.

Možná je čas na změnu.. nebo ... možná je čas, začít se víc snažit...

Nejtěžší je přiznat si, že vztah už nefunguje. Ano, rozchod bolí. Bolí proto, že si najednou uvědomíme, co vše jsme spolu prožili a že ztrácíme něco důležitého. Proto je vždy lepší na vztahu vědomě pracovat a nečekat, že se něco stane nebo spraví samo.

Nejtěžší pro Vás bude rozhodnutí, jestli odejít nebo se více snažit. Obojí je těžké a obojí chce odvahu!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *