OD ÚKLIDU KE KLIDU

Britské Panenské ostrovy – skrytý ráj na zemi

Zima je v Čechách dlouhá a naprosto ubíjející. Proto jsme se rozhodli si jí zkrátit a v únoru jsme vyrazili za teplem na Britské panenské ostrovy.

Britské Panenské ostrovy jsou souborem více než 50 ostrovů a ostrůvků nacházejících se v Karibském moři. Nachází se východně od Portorika a západně od Anguilly. Hlavním městem je Road Town na největším ostrově Tortola.

Najdete zde nádherné pláže s bílým pískem a tyrkysovou vodou, průzračné moře s možností potápění a šnorchlování, malebné vesnice.

Na ostrovech je také řada luxusních resortů a hotelů, ale i menších rodinných pensionů a ubytování pro cestovatele s menším rozpočtem. Obecně to jsou ale přeci jen ostrovy, vše se dováží z pevniny a moc levno tu tedy není. Všude kotví spousta jachet a podle toho se také odvíjí ceny v restauracích a obchodech.

Ovšem pokud hledáte klid, ticho a odpočinek na nádherných plážích nebo zážitky v podobě vodních sportů a jiných aktivit, je to tu pro vás to pravé.

Britské Panenské ostrovy a Petr Kellner

Málokdo ví o spojení českého miliardáře Petra Kellnera s Britskými Panenskými ostrovy.

V březnu 2021 zemřel český miliardář Petr Kellner při havárii vrtulníku na horách v Aljašce. Po jeho smrti se objevily spekulace ohledně jeho majetku a jeho aktiv v různých zemích. Mezi nimi byly i informace o tom, že vlastnil pozemky na Britských Panenských ostrovech.

Konkrétně se jednalo o ostrov Norman Island, který patřil do portfolia společnosti PPF Group, kterou Kellner řídil. Na ostrově se nacházela restaurace a plážový klub s názvem Pirates Bight, který byl oblíbeným místem pro turisty i místní obyvatele. Dále se na ostrově nacházely také další budovy a pozemky.

Po smrti Petra Kellnera došlo k úpravám majetku PPF Group, včetně prodeje pozemků na Norman Islandu. Podrobnější informace o současném vlastnictví a využití pozemků na Britských Panenských ostrovech však nejsou veřejně dostupné.

My sami jsme o tomto spojení pana Kellnera s Britskými Panenskými ostrovy nevěděli a začali nás na něj upozorňovat až místní obyvatelé. Když slyšeli, že jsme z Čech, dojímali se a vyprávěli právě o Kellnerovi a o tom, jak jim všem pomáhal po hurikánu Irma, který v roce 2017 způsobil velké škody na ostrovech. Kellner v té době zaslal pomocné zásilky na ostrov Jost Van Dyke a na ostrov Tortola, kde byly využity pro obnovu poškozených obytných a komerčních budov.

Také mluvili o jeho oblibě ostrovů, o jeho způsobu práce a o tom, jak byl na všechny milý a ke všem přátelský.

Po jeho smrti v březnu 2021 byla jeho pomoc po hurikánu na Britských Panenských ostrovech vyzdvihována jako jedna z mnoha ukázek jeho filantropické činnosti. Místní zpráva o jeho smrti velice zasáhla a jako poděkování za vše, co pro ně Kellner udělal, pro něj vypravili tryznu.

My jsme rozhodli navštívit tři z ostrovů a to Tortolu, Virgin Gordu a Anegadu.

Tortola

Jako první destinaci jsme zvolili Tortolu, největší ostrov Britských Panenských ostrovů. Hlavním městem Tortoly je Road Town, nachází se zde přístav, ochody, restaurace, muzeum, botanická zahrada a samozřejmě pláže.

Po přistání na St. Thomasu (Americké Panenské ostrovy) jsme se dopravili do přístavu Sapphire Beach Marina, ze kterého jsme rychlo lodí přejeli na samotnou Tortolu (Britské Panenské ostrovy).

Ubytovali jsme se Wyndham Tortola Lambert Beach Resortu. Resort je vzdálený pouze několik kroků od krásné pláže Lambert Beach. Ovšem mi jsme si koupání neužili, byly opravdu velké vlny a jediný den, kdy se šlo koupat, tak mořské proudy přinesly rozsekané medúzy, takže bylo po koupání.

Ale i tak jsme si pobyt moc užili, ubytování bylo hezké, čisté, k dispozici klimatizace, wi-fi a vše hned u pláže, kde bylo dostatečné množství lehátek. V areálu se nachází i bazén s barem a restaurace. Restaurace byla docela zklamáním, jídlo hodně drahé, personál si sám říkal o nehorázná dýška a jídlo opravdu za moc nestálo. Raději jsme jezdili na jídlo do města.

V průběhu pobytu na Tortole jsme ráno vyjeli lodí na sousední ostrov Virgin Gorda.

Virgin Gorda

Napínavé bylo už jen to, jestli nám dorazí taxík. Protože pokaždé, když jste si objednali taxi, tak bylo velkým překvapením, co a kdy přijde. Jendou to byl taxík, kde řidič měl na klíně malého psa v růžovém oblečku s nápisem BOSS. Celou cestu otevřené přední okénko, v něm vylezlý pes a vyhlídková jízda. Další jízda byla s manželem jedné zaměstnankyně. Jednou nás vezl přítel zaměstnankyně letiště a jednou přijel jako taxík vyhlídkový turistický autobus. Prostě, kdo zrovna jel kolem a byl známý někoho na recepci a chtěli mu nechat přivydělat, toho zavolali.

Na ostrov jsme jeli za svítání lodí. V přístavu na nás měli čekat z autopůjčovny s autem, ale samozřejmě nečekali. Manžel se nakonec do autopůjčovny dovolal a po nějakém čase přijela slečna, která se opět odvezla do kanceláře a pak nám půjčila auto.

Takže pokud se na ostrovy chystáte, očekávejte neočekávané a ničeho se neděste. Vždycky vše dobře dopadlo. I když to někdy ze začtku vypadalo na pěknou katasrtofu. 😉 

Vyjeli jsme do asi nejznámější destinace na ostrově, a to do mořských lázní The Baths, což je území, kde se nachází neobvyklé obrovské balvany a kameny. Tyto kameny vytvářejí malé jeskyně a bazény, které můžete prozkoumávat a chodit mezi nimi po různých schodech, šplhat po nich pomocí lan apod. Vzhledem k tomu, že jsme vyrazili hned ráno, tak bez lidí. Koupání v mořské jeskyni a proplétání se mezi balvany byl neskutečný zážitek.

Další zajímavostí na Virgin Gordě je pláž Spring Bay, která se nachází v blízkosti The Baths. Tato pláž je známá svými bílými písečnými plážemi a průzračně čistým mořem. A tady jsme také zakotvili na zbytek dne. Vrátili jsme se sem i po obědě a zůstali až do času odjezdu.

Na další den jsme měli na letišti zamluvené auto, ale i když jsme ho měli objednané, tak nebylo. Nabídli nám místo něj, dle našeho názoru, vrak, ale pak jsme pochopili, že dle místních standardů naprostý normál. Ale tomuto autu koukaly z kapoty šrouby (! ano, šrouby), tak jsme ho odmítli. Zajeli jsme do hlavního města, kde jsme si na další den domluvili půjčení jiného auta (na celém ostrově žádná auta k půjčení nebyla), které ve smluvený čas opět nebylo, ale stačilo si pár hodin počkat a dočkali jsme se.

Autem jsme pak objeli ostrov, navštívili jsme různé pláže, restaurace a obchody. Zajímavá byla malovaná zeď, o které jsem psala v tomto článku.

PUSSER'S ROAD TOWN PUB

Long Bay

Smuggler's Cove

Never Done Bar and Restaurant

Rozhodně stojí za návštěvu, výborné jídlo a milí lidé. 

Never Done Bar and Restaurant

Little Bay Beach

Long Bay Beach

Anegada

Naší další zastávkou byl ostrov Anegada.

Na tento ostrov se dostanete buď lodí anebo malým soukromým letadle. Zvolili jsme letadlo. Pro mě velký zážitek a velké vykročení z komfortní zóny. Na letišti opět nikdo nebyl, takže opět telefonování, stres, jestli vše stihneme a jestli někoho najdeme. Zkrátím to, dopadlo to dobře a odletěli jsme. Když jsme přistávali na Anegadě, tak první, co mě zaujalo bylo to, že z letadla bylo vidět, že velká část ostrova je vlastně po vodou. Nejvyšší místo ostrova má 8 metrů. Takže pokud by přišla tsunami, máme smůlu. Ale naštěstí nepřišla. 😀

Letiště je jen jedna budova s jedním hasičským vozem a třemi zaměstnanci. Projdete skrz budovu, projdete vraty a je to. Zavřou za vámi na řetěz a visací zámek a poraďte si. Samozřejmě jsme měli objednané auto, které (jak jinak) nedorazilo. Takže telefonování, čekání, ale nakonec jsme se dostali, kam jsme potřebovali.

Ubytovali jsme se v chatce (vše krásně čisté, nachystané, velká koupelna, klimatizace a wi-fi) v Big Bamboo Beach Bar & Restaurant. Moc hezký a klidný resort. Ostatně, jako vše na tomto ostrově. Ostrov totiž není moc velký. Má cca 250 obyvatel a celý ho projedete za 40 minut tam a zpět. Ale pláže jsou tu nádherné! Všude mraky vylovených conshell. Až moc. Už nemají lastury ani kam dávat, tak z nich tvoří ostrovy.

Conshell

Na ostrově Anegada se v nedávné minulosti prováděla těžba conchových lastur, což vedlo k jejich nadměrnému odlovu a postupnému úbytku populace. Toto chování vedlo k tomu, že mnoho druhů mořských živočichů, včetně conchů, se stalo ohroženými až kriticky ohroženými.

Conchy jsou loveny pro své maso a jsou součástí menu každé restaurace. Jejich lastury jsou používány jako surovina pro výrobu šperků, ozdob a dekorativních předmětů. Těžba conchových lastur byla v minulosti velmi lukrativní, což vedlo k nadměrnému lovu těchto živočichů a k nedostatku regulace rybolovu.

V současné době jsou na Anegadě prováděny snahy o obnovu populace conchů. Vláda Britských Panenských ostrovů a místní komunity spolupracují na vytvoření ochranných opatření a pravidel pro regulaci těžby conchů. Například byly stanoveny limity pro počet conchů, které mohou být uloveny, a období, kdy je rybolov conchů zakázán, aby se umožnilo jejich přirozenému rozmnožování a obnově populace.

Během pobytu na ostrově jsme navštívili např. resort Cow Wreck. Tento resort se nachází na krásné pláži Cow Wreck Beach, která je považována za jednu z nejkrásnějších pláží v Karibiku. Tady jsme si dali oběd a bez nadsázky můžu říct, že to bylo nejkrásnější místo, na kterém jsem kdy obědvala.

Anegada je také největším korálovým ostrovem v Karibiku. Nikdy jsem nešnorchlovala, mám docela respekt z vody a vodních ploch a nerada strkám hlavu pod vodu. Ale tady jsem se rozhodla, že to zkusím. A nelituji. Sice jsem měla zvláštní úzkostné stavy, ale to akvárko pode mnou za to stálo. Bohužel nám netěsnilo podvodní pouzdro na mobil, takže jsme moc fotek neudělali, ale zážitek to byl parádní.

Dva týdny utekly jako voda a nás čekal návrat domů. Nejprve let soukromým letadlem na St.Thomas a pak linkou domů. Letadlo z Anegady mělo (jak jinak) zpoždění. Už nás to nepřekvapilo. Taxikář, co nás vezl na letiště tam s námi počkal, než jsme odletěli a mezi tím nám vyprávěl o životě na ostrově. Jeho rodina tam žije už několik generací a jsou na to pyšní. Mají na co.

Letiště bylo zavřené, tak ho pán otevřel, čekali jsme v prázdné odletové budově bez personálu asi 40 minut. Když se blížilo naše letadlo (slyšeli jsme z vysílačky), přijeli zaměstnanci letiště, nestartovali hasičské auto, letadlo přistálo, zaplatili jsme letištní taxu, nastoupili jsme, zamávali taxikáři a odletěli.

Britské Panenské ostrovy jsme si moc užili, skvěle jsme si odpočinuli a poznali zase další krásný kus světa. Takže pokud hledáte klid a odpočinek, ale zároveň si chcete vychutnat krásné pláže, vodní sporty a dobré jídlo a pití, Britské Panenské ostrovy můžou být pro Vás tou správnou cílovou destinací.

Vše tam totiž plyne pomalu, v pohodě a klidu. Na vše mají všichni čas a nikdo nikam nespěchá. Nejdříve jsem se na této cestě poměrně dost stresovala a nechápala jsem, jak je možné, že tam na první pohled nic nefunguje. Ale na ten druhý už jsem viděla, že tam lidi jsou tak nějak víc v pohodě, a i když někdy něco nevyjde, tak to vždy nějak dopadne.

Sama jsem tedy začala přemýšlet o sobě a o svém permanentním pracovním nasazení, které jsem ani na této cestě nedokázala hodit za hlavu.

Uvědomila jsem si, že:

  • Mám své limity, které často překračuji a jedu na doraz svých sil
  • Ve většině případů neumím říkat NE
  • Jsem často na sociálních sítích, které mě vyčerpávají

A tak jsem udělala následující kroky a rozhodla se:

No a stačilo k tomu letět na druhý konec světa. 😀 Věřím, že tyto mé postřehy a poznatky můžou být inspirací i pro Vás.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *