Je květen, lásky čas

Květen, máj, byl lásky čas… Ano, tento měsíc patří k nejkrásnějším v roce. Příroda se už probudila, vše kvete a zelená se. Květnové obyčeje nám společně s básníkem připomínají, že je tu „lásky čas“. A stačí se v některém slunečném dni rozhlédnout kolem sebe, abychom uznali, že na tomto přesvědčení našich předků není vůbec co měnit.

Květen – svátek práce

S květnem má starší generace spojen 1. Máj jako svátek práce. Svátek práce je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886, která vyústila v Haymarketský masakr a následné soudní řízení. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Prvomájové průvody pro mnohé znamenaly lidovou veselici, setkání, obdivovali úspěchy lidské práce, alegorické vozy, všude hrály kapely a mávalo se vlajkami, mávátky, transparenty. Pro mnohé byl tento svátek po roce 1948 ale spojen s politikou jedné strany, s kultem osobnosti, povinnou účastí na prvomájových demonstracích, a jako svůj svátek ho nevnímali. 

Květnové tradice

Polibek pod rozkvetlou třešní

Květen má však spoustu dalších tradic a obyčejů. Ať už je to starobylé stavění májky nebo poměrně novodobý zvyk líbání pod rozkvetlou třešní,

Tradice praví, že žena políbená na prvního máje pod rozkvetlým stromem po celý příští rok „neuschne“. Tento zvyk pochází od našich předků z dob, kdy lidem byla příroda příkladem a polibek pod stromem, který je plodný, měl především zajistit páru plodnost.

Stavění májek

Na prvního máje se drží další tradice, a to stavění májek. V podvečer se chlapci vypraví do lesa, aby pokáceli co nejvyšší strom a udělají z něj staročeskou májku. Strom oklestí a špičku vyzdobí věnci, šátky, květinami, mašlemi a fáborky. A celou noc májku hlídají, aby jim jí přespolní nepodřízli a neukradli.
Kromě těchto obecních májů, které se staví na návsi, vztyčují někdy mládenci menší májky – vyzdobené břízky – před domy svých dívek.

Kytka a Věneček

Další tradicí byly a stále ještě jsou, májové veselice. První květnovou neděli obchází chlapci jednotlivá stavení a děvčata jim dávají dárečky. Pak se všichni sejdou na návsi nebo v místním hostinci a začne májová veselice, zvaná Kytka.

Organizace taneční zábavy se mohla ujmout i děvčata. Ta obejdou domy s „májíčkem“ – stromečkem na dřevěném talíři, na který jim sousedé dávali peníze, aby bylo čím zaplatit muzikanty, pronájem sálu a občerstvení. Této oslavě se říká Věneček a to podle zeleného věnečku, který dávají dívky před hospodou přicházejícím chlapcům. 

1. května bylo také někde zvykem vysypávat chodníčky lásky. Pěšinky z písku, pilin nebo třeba kukuřičného šustí spojily domy zamilovaných dvojic. Někdy tím vyšlo najevo to, co mělo být třeba i utajeno.

Květnové pranostiky

S obdobím 10. až 14. května se pojí jména takzvaných zmrzlých mužů a ledové světice – Pankráce, Serváce, Bonifáce a Žofie. V této době se často citelně ochladí a teploty občas padají i pod bod mrazu. Tuto starou zkušenost ilustrují například pranostiky „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta“ nebo „Svatá Žofie, políčka často zalije“.

Věděli jste že

Květen – dříve se mu říkalo máj, trnopuk či traven, jméno KVĚTEN mu dal začátkem 19. století jazykovědec Josef Jungmann.

PS: Máte nějaké trable s láskou? Pak je pro Vás elektronická kniha Klíč ke šťastnému vztahu tím nejlepším možným řešením. A nyní se slevou 100,- Kč! Klikněte na obrázek knihy a vyplňte objednávku, která povede k Vašemu spokojenému vztahu.

Autor: Stanislava Krajíčková

Stáňa se věnuje vztahovému poradenství a kočinku. Jejím cílem je pomáhat ženám, aby se cítily šťastně, spokojeně a sebevědomě.  Je autorkou e-booku Klíč ke šťastnému vztahu. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *