Velikonoce – kouzelné svátky jara

Velikonoce dnes chápeme jako křesťanskou oslavu, která se prolíná s velmi silně zakořeněnými pohanským zvyky.

Stanovení data Velikonoc

Velikonoce jsou jediné svátky, které nemají v kalendáři pevné datum. Na Nikajském koncilu r. 325 bylo rozhodnuto, že Velikonoce mají připadnout na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti. Jejich datum tedy kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Nejpozdější Velikonoce byly 25. dubna v roce 1943, nejčasnější Velikonoce byly 22. března v roce 1818. První tabulky v českých zemích s výpočtem Velikonoc sestavil známý pražský hvězdář Jan Kepler.

Původ Velikonoc

Velikonoce a jejich oslavy vycházejí z židovské slavnosti zvané Pesach (uchránění) a sahají daleko do minulosti. Jednalo se o oslavu na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví.

Pohanské vítání jara

Obdobou Velikonočních svátků byla pro pohany oslava, kterou vítali jaro. Období, kdy se příroda znovu probouzela po dlouhém spánku opět k životu, rodila se mláďata a nastával čas setí, bylo plné oslav, a to zejména proto, že pro naše předky začínal jarní rovnodenností nový rok.

Mezi první rituál patří vynášení Morany (nebo též Smrtky). Morana je patronkou zimy a na začátku jara bylo potřeba se jí symbolicky zbavit. Tento zvyk je poměrně známý a na některých místech se praktikuje dodnes. Dřevěná tyč se obalila slámou, oblékla do ženských šatů a ověsila vyfouknutými vejci a prázdnými šnečími ulitami, které symbolizovaly smrt. Průvod vesničanů tuto figurínu odnesl daleko od svých obydlí a vhodil do řeky nebo dolů ze skály. Dívky si cestou zpátky natrhaly napučené větvičky listnatých stromů, ozdobily je pentlemi a spolu s nimi přinesly do vesnice i jaro.

Zdroj obrázku: kouzelnebydleni.cz; Vynášení Morany
Zdroj obrázku: kouzelnebydleni.cz; Vynášení Morany

Vlády se poté ujala bohyně plodnosti, Velká matka Mokoš. Na počátku jara bylo třeba zajistit dobrou úrodu, a to se provádělo pomocí řady různých rituálů. Na okrajích polí se např. do země zapichovaly větvičky rozkvetlé vrby, tzv. kočičky. Dalším zvykem byl jarní úklid. Ženy uklízely své příbytky a všechen prach a smetí spalovaly, aby se zbavily všeho nepotřebného a starého.

Kde se vzali velikonoční zvyky?

Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, kde se v křesťanských svátcích vzalo šlehání dívek a žen vrbovým proutím, pak vězte, že tento zvyk tu byl dříve než křesťanství. Pro naše pohanské předky byla pomlázka důležitou součástí jarních oslav, na rozdíl od dneška se však šlehali všichni – muži i ženy, mladí i staří.

Tradice jarního vyšlehání nebyla po vůli středověké církvi, proti oblíbenému zvyku však nemohla nijak zakročit, a tak se alespoň snažila pozměnit jeho význam. Namísto omlazení a zdraví – jak tvrdí církev – měl tento zvyk přinést do domácností několik dní bez pohlavního styku. Během Velikonoc totiž bylo třeba, aby každý šel ke zpovědi, což znamenalo sexuální abstinenci tři dny před zpovědí a tři dny po ní. Šleháním pomlázkou se pak manželé od sexu odrazovali.

I barvení vajíček je pohanský zvyk.  Vejce vařená natvrdo se barvila téměř výlučně na červeno (druhou možností byla zlatá), proto se také přezdívalo jarním oslavám Červené svátky. Vejce byla a jsou brána jako symbol plodnosti a pospolitosti. Každá rodina prý měla sníst alespoň jedno vejce společně, aby po celý další rok držela při sobě.

I pojídání mazanců pochází z pohanských dob. Původně se sluneční bochánky, jak se mazancům říkalo (tvar připomíná slunce), pekly z vajec a sýra, sladkou příchuť dostaly až v 18. století.

Kraslice si jako novoročenky dávali již staří Peršané. Beránek pečený v hliněné formě se u nás začíná péct až na konci 19. století. Beránek odkazuje jednak na křesťanského beránka božího, ale v minulosti také nahrazoval mladé jehněčí, které si lidé nemohli vždy dovolit.

Křesťanské Velikonoce den po dni

Křesťané se svou oslavu Velikonoc od židovského svátku pesach snažili odlišit a v jejich pojetí se slaví zejména Kristovo zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vyvrcholením 40 denního postního období, které přichází po veselém masopustu a začíná Popeleční středou. Popeleční středa je poslední středa před 1. nedělí postní.

Ve středu, která dostala později přezdívku „škaredá“, vyzradil Jidáš velekněžím, kde se skupinka nachází.

Ve čtvrtek (Zelený čtvrtek) uspořádal Ježíš v Getsemanské zahradě za hradbami Starého města pro své blízké slavnostní večeři – a to už něco tušil. Po jídle zůstal vzhůru a ve strachu se modlil k Bohu. O několik hodin později ho vojáci zatkli, poznávacím znamením měl být polibek, který mu Jidáš vtiskl na tvář. Apoštolové se rozutekli, Petr, který se chlubil, že svého pána nikdy neopustí, jej dokonce ze strachu z uvěznění třikrát zapřel.

pátek (Velký pátek, Bolestný, Tichý) byl „Ježíš Nazaretský, židovský král“ odsouzen k smrti a po bolestném stoupání s křížem na zádech byl na vrchu Golgota popraven ukřižováním. Jeho tělo si vyžádal Josef z Arimatie a uložil ho do skalního hrobu.

sobotu (Bílá sobota) podle pozdějších výkladů sestoupil do říše smrti. Už třetí den, v neděli (Boží hod velikonoční), ale vstal Kristus z mrtvých. Ukázal se nejprve Máří Magdaleně, ačkoli ta jej zpočátku nepoznala. Poté navštívil i své apoštoly a uložil jim dál šířit víru.

Vzkříšení Ježíše Krista, Syna Božího

Velikonoční pondělí nebo Mrskaný pondělek, Pomlázkové hody se nekonaly liturgické úkony, chodilo se však na pomlázku. Koledování (vánoční i velikonoční) se církev snažila zakázat, ale bez úspěchu – tento pohanský zvyk byl a je mezi lidmi příliš hluboce zakořeněný. Dodnes mládenci chodí za děvčaty dům od domu s pomlázkami zdobenými pestrobarevnými stuhami. Malí i velcí koledníci dostávají vajíčka, sladkosti nebo velikonoční perníčky.

Šlehání dívek na Moravě. 1910

Stejně tak jako spojujeme Velikonoce s jarem, spojujeme jaro s životem. Přeji Vám všem tedy krásné velikonoční svátky a jaro plné radosti, zábavy a lásky.

Autor: Stanislava Krajíčková

Stáňa se věnuje vztahovému poradenství a kočinku. Jejím cílem je pomáhat ženám, aby se cítily šťastně, spokojeně a sebevědomě.  Je autorkou e-booku Klíč ke šťastnému vztahu. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *